Každý sdílí na určité úrovni pověru, která se dědí z generace na generaci. Nebojte se jít pod schody, nebo rozbít zrcadlo a tak dále! Tato přesvědčení jsou součástí naší kolektivní představivosti jako lidských bytostí, ale zamysleli jste se někdy nad tím, odkud se pověry berou? Podívejte se, co o tom říká věda zde.
Přečtěte si více: Pátek 13.: Pochopte původ tohoto mýtu
vidět víc
Astrologie a genialita: TOTO jsou 4 nejskvělejší znamení…
iPhony, které neuspěly: 5 startů odmítnutých veřejností!
Antropologové chápou, že lidské bytosti se vždy snaží pochopit přírodní jevy, aby je mohly předvídat. Vytvářejí proto sérii vyprávění založených na principech podobnosti a nakažlivosti.
Proto je zájem o stavební normy, aby se zabránilo určitým věcem, lépe rozumět:
Princip podobnosti
Většina pověr se rodí z našeho chápání podobností, tedy toho, co je si nějakým způsobem podobné, má vztah. Například odraz v zrcadle nás posílá přímo k obrazu nás samých, proto když se zrcadlo rozbije, věříme, že se nám stane něco špatného.
Tímto způsobem můžeme pochopit, že vždy raději věříme, že všechny věci spolu souvisí a že události se nedějí náhodou. Tato myšlenka byla z velké části zodpovědná za stimulaci víry, že můžeme vnímat znamení z vesmíru nebo mimo něj, že se něco chystá.
Princip nákazy
Princip nákazy na druhé straně spočívá v myšlence, že jsme vždy vystaveni riziku přijetí vliv o věcech, které se kolem nás dějí. Tato víra se rodí, protože ve skutečnosti můžeme být náchylní k některým situacím a přírodním jevům. Koneckonců, můžeme si spálit kůži, když se dotkneme ohně, nebo zmoknout, když si vezmeme déšť.
Podobně se domníváme, že například průchod před hřbitovem nás zamoří domnělým energie tamto místo. Dalším příkladem je víra, že něčí negativní myšlenka nebo něco, co člověk řekl, ovlivní náš osud a náš život.