Je to hlavní zdroj energie v dnešním světě. Je to způsobeno především snadnou přepravou a nízkou mírou energetických ztrát při přeměnách.
Vodní elektrárny jsou nejčastějším místem výroby elektřiny. V těchto elektrárnách se vyrábí asi 20 % světové elektřiny. Lze to však provést i ve větrných, solárních, termoelektrických, jaderných elektrárnách atd.
Výroba elektrické energie vzniká z elektrického potenciálu dvou bodů vodiče, který generuje elektrický proud. Jinými slovy, je to schopnost elektrického proudu konat práci.
Proces výroby elektřiny například ve vodních elektrárnách se provádí následujícím procesem: Síla vod, řek, se používá k výrobě mechanické energie, která se zase přeměňuje na energii elektrický.
Aby se elektrická energie dostala ke konečným spotřebitelům (firmám, domácnostem, školám atd.), energie sleduje následující cestu:
Zpočátku proces začíná v generátorovém závodě (vodní, větrné nebo jiné), poté pokračuje ke generátoru, později zvedací rozvodna, přenosová vedení, spouštěcí rozvodna, transformátor, osvětlovací stožáry, rozvody až po dos konečný zákazník.
Existuje několik typů elektrické energie a některé mohou trvat věčně, ale jiné potřebují zdroje, které jsou omezené. Jedná se o známé obnovitelné a neobnovitelné zdroje.
Zdroje, které se v přírodě regenerují, a proto nezpůsobují ekologické problémy a nedocházejí, jsou tzv obnovitelné zdroje. Jsou oni:
Zdroje, které způsobují několik ekologických problémů, pokud nejsou spotřebovávány racionálním způsobem, jsou tzv neobnovitelné zdroje. Jsou oni:
Dnešní společnost je pro různé úkoly závislá výhradně na elektřině. Svět práce-zemědělství, průmysl, služby, obchod, volný čas pro své efektivní fungování potřebuje tento typ energie k plnění svých rutinních úkolů.
Má zásadní význam, protože může být přeměněn na generování světla, energie pro pohyb motorů, udržování potravin v chladničkách a mrazničkách, vzduch klimatizace, teplá sprcha a provoz různých elektrických a elektronických produktů, které máme doma (počítač, lednička, mikrovlnka, sprcha, atd.).
V Brazílii se téměř 90 % energie vyrábí ve vodních elektrárnách, s největší vodní elektrárnou v Brazílii je elektrárna Itaipu, dvounárodní elektrárna, protože se nachází na řece Paraná, na hranici mezi Brazílií a Paraguay.
Brazílie má po Číně a Rusku třetí největší hydraulický potenciál na planetě (velké řeky). Vzhledem k tomu hodlá brazilská vláda investovat do výstavby dalších vodních elektráren.
1. Vodní elektrárna Itaipu, na řece Paraná – Výkon: 14 000 MW;
2. Vodní elektrárna Tucuruí, řeka Tocantins – Kapacita: 8 370 MW;
3. Vodní elektrárna Ilha Solteira, na řece Paraná – Výkon: 3 444 MW;
4. Vodní elektrárna Xingó, na řece São Francisco – Kapacita: 3 162 MW;
5. Vodní elektrárna Foz Do Areia, na řece Iguaçu – Kapacita: 2 511 MW;
6. Vodní elektrárna Paulo Afonso na řece São Francisco – Kapacita: 2 462 MW;
7. Vodní elektrárna Itumbiara, na řece Paranaíba – Výkon: 2 082 MW;
8. Vodní elektrárna Teles Pires, na řece Teles Pires – Kapacita: 1 820 MW;
9. Vodní elektrárna São Simão na řece Paranaíba – Kapacita: 1 710 MW;
10. Vodní elektrárna Jupiá na řece Paraná – výkon: 1 551 MW.
