Je běžné, že zapneme televizi a uvidíme nějaké zprávy o útocích, bombových útocích nebo jiných typech konfliktu v regionu, dokonce si myslíme, že míru mezi národy, které tam žijí, je nemožné dosáhnout. dosaženo.
V centru těchto neshod jsou dvě postavy: Izrael a Palestina, rivalita mezi nimi je tisíciletí, je vyprávěna od biblických dob a překračuje staletí. Úřady po celém světě se již zavázaly ke zprostředkování příměří mezi zúčastněnými, ale zdá se, že mírové dohody mají k realizaci daleko.
vidět víc
Vědci používají technologii k odhalení tajemství starověkého egyptského umění…
Archeologové objevují úžasné hroby z doby bronzové v…
V historickém období známém jako Starý věk, O římská říše ovládal rozsáhlý pás země, který extrapoloval evropský kontinent. Region známý jako Blízký východ rozprostírající se od Středozemního moře po Indii byl také zasažen římskou rozpínavostí.
Jedna z provincií v regionu se však odmítla podrobit moci nejmocnější říše a zahájila tak povstání, které by změnilo historii zúčastněných lidí.
Judeji dominovala moc Římanů, která byla známá jako kolébka křesťanství a rodiště Ježíš Kristus, provincie vedla povstání proti nadvládě Římské říše, což vyvolalo silné represe proti jejím obyvatelům.
Židovská vzpoura proti nadvládě Římské říše vyvolala v roce 70 invazi vedenou generálem Titem. Násilí útočníků způsobilo zničení židovských chrámů a vyhnání těchto národů do jiných oblastí, jako je Asie, Evropa a severní Afrika.
Epizoda se stala známou jako diaspora a byl zodpovědný za druhé rozptýlení židovského lidu, k prvnímu došlo, když král Nabukadnezar zničil Jeruzalém a poslal jeho obyvatele do Babylonu.
Druhá diaspora neskončila vyhnáním obyvatel Judeje, s nímž nebyli Římané spokojeni tuto skutečnost začali pronásledovat Židy a bojovat proti jejich náboženství, které bylo založeno na uctívání v jediném Bůh.
Pronásledování tohoto lidu zesílilo ve čtvrtém století, kdy císař Konstantin konvertoval ke křesťanství. Židé byli obviněni z toho, že byli vrahy Ježíše Krista, což vedlo k jejich marginalizaci a vyloučení v rámci evropského kontinentu.
Historicky Židé trpěli pronásledováním v různých obdobích, stojí za to připomenout, že v prvních desetiletích 20. století podnikla hlava německého národa Adolf Hitler velký lov a zabíjení Židů na základě jeho fantazijní teorie známé jako teorie árijské rasy, která vyvrcholila jedním z největších masakrů v historii, tzv. holocaust.
Viz také: Anne Franková: oběť holocaustu
Rozptyl Židů v různých oblastech světa z nich učinil kosmopolitní národ, který ovlivňoval a absorboval zvyky a kulturní praktiky z míst, kterými procházeli.
Přestože se Židé usadili na jiných místech, nikdy neopustili touhu vrátit se do své vlasti. Ve 20. století odstartovaly intenzivní migrační vlnu do Palestiny, která díky řadě faktů vyvolala potřebu vytvoření židovského státu.
Plány shromáždit Židy v jejich vlastním státě, Izraeli, pocházejí z 19. století, tento záměr se stal známým jako sionismus. Tento výraz je odvozen od slova Sion, což je název jedné z hor na předměstí Jeruzaléma.
Vytvoření státu, který by chránil židovské obyvatelstvo, narazil na odpor Arabů, kteří zde byli usazeni od 7. století. Dohody o rozdělení palestinského území mezi Araby a Židy umocnily neshody mezi těmito národy, které byly již staré kvůli náboženským otázkám.
S koncem První světová válka Britové přišli ovládnout oblast Palestiny a spolu se spojeneckými zeměmi projevili příznivý názor na vytvoření židovského státu.
Kontrola Palestiny Brity motivovala migraci Židů do regionu. Intenzivní migrace se Arabům nelíbila a odstartovala sérii konfliktů zahrnujících tyto dva národy.
S pronásledováním Židů během r Druhá světová válka a barbarství spáchané na těchto lidech v koncentračních a vyhlazovacích táborech OSN určil rozdělení území pro vytvoření dvou nezávislých států: Izrael to je Palestina. Opatření mělo kromě jiných faktorů za cíl historicky se Židům omluvit.
Rozdělení palestinského území bylo špatně přijato jeho obyvateli a arabskými národy sousedícími s Palestinou. Negativní reakce těchto národů na vytvoření židovského státu na arabském území vyvolala několik konfliktů, které se táhnou až do současnosti.
Mezi důvody nedorozumění patří spory o území, která oba národy považují za posvátná. Epizoda vyústila v první arabsko-izraelskou válku, která skončila izraelským vítězstvím. Izrael má pomoc a podpora ze Spojených států při řešení sporů s Araby.
S koncem první války mezi Židy a Araby mnoho Palestinců opustilo své domovy a odešlo žít do oblastí, které Izrael nekontroloval. Tato epizoda vedla ke zvýšení počtu palestinských uprchlíků v arabských zemích sousedících s Palestinou.
Aby se pokusili vyřešit palestinskou otázku, v roce 1964 Organizace PLO za osvobození Palestiny. OOP vedl Jásir Arafat a měla za cíl boj za potvrzení palestinské suverenity. Arafat se stal hlavním vůdcem Palestinců v boji proti Státu Izrael.
Různé dohody jako např Camp David a Oslo Accord byly podepsány při pokusu o nastolení míru na Blízkém východě, ale i přes snahu dochází ke konfliktům stále pokračují v nestabilitě území a mění region v „sud s prachem“, který se chystá explodovat.
Lorena Castro Alvesová
Vystudoval historii a pedagogiku
