Typy řeči: Přímá, nepřímá a volná nepřímá řeč

V portugalštině máme některé typy řeči, známé jako: přímá řeč, nepřímé a nepřímé zdarma, textové formy, které jdou podle záměru autora, když předkládají projevy účastníků rozhovoru, demonstrují, co říkají nebo myslí. Podívejme se, co každý z nich je, jejich rozdíly a jak je můžeme interpretovat nebo psát texty s jejich použitím:

Ó přímá řeč je taková, ve které vypravěč příběhu věrně předkládá řeč mezi postavami. U tohoto typu řeči je ve vyprávění pauza, aby autor mohl citovat dialog, který demonstrovat řečové vlastnosti každé postavy, mimo jiné mohou být přízvuky, slang aspekty. Označení projevů se provádí pomocí pomlčky a je běžné používat oznamovací slovesa, jako například zeptal se, odpověděl, řekl, všimněte si níže uvedeného příkladu:

John tedy šel k lékaři a řekl mu to Zeptal se:
– Pane doktore, kolik času mi zbývá?

Ó nepřímá řeč je ten, ve kterém vypravěč popisuje, co postavy říkají, a říká čtenáři, co se stalo. V tomto případě neexistuje věrné znázornění toho, co bylo řečeno, a proto je to považováno za nepřímou řeč, a to způsobem, že je přítomna v celém textu bez přestávek. Jsou demonstrovány řečové charakteristiky každého partnera, ale běžné je také použití oznamovacích sloves. Všimněte si příkladu:

João se v obavách zeptal lékaře, kolik času mu ještě zbývá.

Ó volná nepřímá řeč jde o kombinaci dvou typů diskurzu v téže větě, takže vypravěč věrně předkládá to, co bylo řečeno postavami, ale využívá diskurz nepřímé, ve kterém on sám říká, co bylo řečeno, to znamená, že zde není oddělení řádků jako v přímé řeči, ale jsou zachovány interpunkční znaménka, jako jsou výslechy, vykřičníky. Zde je také běžné používat oznamovací slovesa, podívejte se na příklad:

João se celý den obával schůzky se svým lékařem na konci odpoledne. Když tam dorazil, identifikoval se s recepční a čekal, až ho zavolají. Nevydržel déle čekat a zeptal se: Pane doktore, kolik času mi zbývá? Jeho odpověď samozřejmě nepřišla hned. Doktor se snažil být opatrný, až nakonec přišla odpověď: Odhadem vám zbývá šest měsíců života, můj milý João.

V souhrnu tedy můžeme oddělit typy projevů tím, že v níže uvedené tabulce představíme, o co se jedná, a jejich příklady, viz:

typy řeči	Jaké jsou	Příklady
Přímá řeč	Je to ta, ve které vypravěč věrně cituje linie postav Odrážka, čímž pozastavíte vyprávění	Po všech událostech se Maria Joãa zeptala: – Jak jsi mi to mohl udělat, João? Jsem velmi naštvaná.
Nepřímá řeč	Je to ta, kde autor říká, co bylo řečeno postavami, je formou nepřímého popisu toho, co se v příběhu stalo.	Po všech událostech se Maria, velmi rozrušená, zeptala Joãa, proč jí to udělal.
volná nepřímá řeč	Je to kombinace dvou typů řeči. V tomto typu je řeč postav začleněna do řeči vypravěče