Kubánská medicína je světovou referencí kvality a to je všem zájemcům o tuto oblast všeobecně známo. Málokdo ví, že univerzity na karibském ostrově přitahují poněkud nečekané publikum: severoamerické studenty. Díky snadnému stipendiu odcházejí černoši a Latinoameričané od strýčka Sama do Havany s cílem zúčastnit se promoce svých snů, aniž by se nakazili studentskými dluhy.
Pobídku uděluje latinskoamerická lékařská fakulta ELAM. Tato instituce byla založena v roce 1999 a nabízí bezplatné vzdělání znevýhodněné mládeži z chudých zemí v Karibiku a Střední Americe zasažené hurikány Georges a Mitch. V současné době jsou součástí studentského sboru organizace studenti narození ve více než 124 zemích. Partnerství se Spojenými státy začalo v roce 2001, za vlády Fidela Castra.
vidět víc
IBGE otevírá 148 volných míst pro Census Research Agent; podívej jak…
Zveřejněný zákon, kterým se zřizuje „Program pro akvizici…
Vše začalo návštěvou černých amerických kongresmanů z Kongresového černého výboru na Kubu. Vůdci tehdy hlásili, že v oblastech obývaných menšinami je nedostatek lékařů a v reakci na to kubánský vůdce nabídl stipendia studentům s nízkými příjmy. Od té doby se za výběr stala odpovědná Mezináboženská nadace pro komunitní organizaci (IFCO), kterou podpořil ELAM.
Průměrný počet žádostí je 150, ale reálně se jich týká jen 30. Z toho deset je posláno na Kubu. Kurz trvá šest let, o dva roky déle než ve Spojených státech, kde je mimochodem nabízen jako postgraduální. Kromě času věnovaného maturitě je zde další rok věnovaný přípravným třídám zaměřeným na výuku španělštiny a přírodních věd.
Pokud jde o stipendium, zahrnuje to ubytování na kolejích, tři jídla denně nabízená v menze v kampusu, dále uniformu, knihy v místním jazyce a měsíční finanční pomoc. Asi 170 severoamerických lékařů již absolvovalo ELAM a na oplátku se po návratu do Spojených států zavázali pracovat v oblastech, kde chybí lékařské služby.
Když mluvíme o Severoameričanech, kteří studují medicínu na Kubě, působí dva faktory určitý údiv. Prvním je politické napětí mezi oběma zeměmi. Studenti však tvrdí, že při studiu je tato problematika opomíjena. Druhým je zamyslet se nad tím, co přiměje studenty opustit bohatou zemi, aby se zúčastnili programu zaměřeného na studenty s nízkými příjmy.
Odpověď na tuto otázku spočívá ve statistikách. Ve Spojených státech stojí lékařský kurz v průměru mezi 200 000 a 300 000 USD. Většina latinskoamerických a černých studentů v zemi si tyto náklady nemůže dovolit. Natolik, že jsou součástí pouhých 6 % zapsaných studentů. Při analýze studentského sboru ELAM je 47 % amerických absolventů černochů a 29 % Latinoameričanů.
Během přijímacího řízení jsou severoameričtí studenti informováni o místních zvláštnostech, jako je jednoduché ubytování a potíže s přístupem k internetu a napájení. Co však studenty překvapuje, je edukační metoda zaměřená na interakci s pacienty a prevenci. Sarpoma Sefa-Boakye, absolventka ELAM, uvádí, že ke kontaktu dochází od začátku kurzu.
V rozhovoru pro BBC lékař říká, že ve Spojených státech jsou herci využíváni školami k zastupování pacientů. Na Kubě se studenti v první třídě učí podávat injekce a vše se učí přímo na klinikách. Melissa Barber, rovněž absolventka ELAM, zdůrazňuje komunitní charakter kubánského lékařského systému. Mladá žena popisuje, že každý tým je zodpovědný za určitou geografickou oblast.
Lékaři a sestry v něm udržují přímý kontakt s jeho obyvateli, do hloubky ho poznávají a navštěvují dům od domu. Profesionálové jsou tak schopni stanovit diagnózu, která zohledňuje psychologické, sociální a biologické prvky. Pokud situace vyžaduje zvláštní péči, je pacient odeslán na polikliniky vybavené všemi odbornostmi.
Opět je systém přirovnáván k tomu severoamerickému. Oba lékaři připomínají, že ve Spojených státech mnoho pacientů nemá ani zdravotní pojištění. Proto se lékařská konzultace provádí, když případ vyžaduje naléhavost a již není čas na prevenci.
Po návratu do své domovské země musí lékaři vyškolení na Kubě složit předchozí zkoušky a také absolvovat lékařský pobytový program. Většina z nich pracuje v primární péči, což je oblast, kde ve Spojených státech chybí lékaři. V tom hrají zásadní roli ve snižování dětské úmrtnosti a dalších problémů typických pro chudé vrstvy populace.
Jedním z největších problémů, který uvádějí čerství absolventi, je čas strávený s pacienty. Na Kubě si zvykají na dlouhou službu, zatímco na americké půdě trvá konzultace v průměru 15 minut. Sarpoma přiznává, že tento zvyk je frustrující, protože cítí potřebu vědět o pacientovi více. Tvrdí také, že v častějších případech ve Spojených státech prošla malým školením.
Jako příklady uvádí mimořádné události související s předávkováním a střelnými poraněními, které jsou na karibském ostrově méně časté. Mezi oběma systémy je ještě jeden rozdíl, tentokrát související s využitím zobrazování a laboratorních testů. V USA je jejich uplatnění větší než na Kubě, kde jsou ve většině případů doporučovány jako doplněk k prvotní diagnóze.
V každém případě odborníci vyškolení v jiných zemích varují, že není důvod být podezřívavý k přípravě získané při promoci. Rozhovory BBC poukazují na to, že i s touto mentalitou je realita lékařů na Kubě jiná. Tam jsou v komunitách velmi vítáni, včetně toho, že se dostanou tam, kam se nedostanou odborníci z jiných zemí.
