A noc lahví šlo o městský a lidový konflikt, který se odehrál v době Brazilské říše (1822-1889), přesněji v noci na 13. března 1831 ve městě Rio de Janeiro. I když nepřímo, tato událost významně přispěla k abdikaci D. Pedro I, v dubnu téhož roku.
Na jedné straně byli portugalští obránci D. Pedro I. a další, liberální Brazilci, kteří byli naprosto nespokojeni s císařovým způsobem vládnutí. Kromě svobody tisku požadovali politickou a správní svobodu.
vidět víc
Vědci používají technologii k odhalení tajemství starověkého egyptského umění…
Archeologové objevují ohromující hrobky z doby bronzové v…
Tradičně, kvůli portugalské kolonizaci, Brazílie vždy měla Lusitánce mezi bohatými vrstvami a na mocenských pozicích. Po vyhlášení nezávislosti Brazílie 7. září 1822 nebyla situace jiná.
Ministři, členové vlády, obyvatelé nejvyšších funkcí ve vojenských institucích a nejbohatší lidé v zemi byli všichni portugalského původu, proto Independence představovala malý, pokud vůbec nějaký, rozchod s formami kolonialisty.
Kromě toho D. Pedro I nikdy neopustil vztahy s politickým životem Portugalska, takže nad Brazílií se stále vznášel stín nové unie mezi oběma zeměmi, hlavně od roku 1826, kdy D. João VI zemřel a nástupnictví na trůn bylo zařazeno na pořad jednání.
Další důležité body, které je třeba vzít v úvahu, jsou ekonomická situace země v době nezávislosti a směrodatný způsob, jakým císař řídil svou vládu.
V roce 1823 kvůli odporu Národního ústavodárného shromáždění ve vztahu k udělování šlechtických titulů D. Pedro I, rozhodne se to zavřít. Což vedlo k udělení Ústava z roku 1824.
Napětí však bylo ještě větší s vraždou italského liberálního novináře, sídlícího v Brazílii, Lídera Badaróa. Zemřel záhadně v listopadu 1830 ve městě São Paulo.
Badaró jako zástupce tisku ostře kritizoval císaře prostřednictvím periodik „Farol Paulistano“ a „Observador Constitucional“, které byly prostředky pro šíření liberálních myšlenek.
Když se objevilo podezření, že jeho smrt nařídil panovník, shromáždilo se obyvatelstvo s úmyslem skoncovat s císařskou vládou.
Považována za jednu z nejdůležitějších událostí, které předcházely abdikaci D. Pedro I, epizoda, která se stala známou jako Noite das Garrafadas, se odehrála 13. března 1831 v ulicích Rio de Janeira. Zajímavé je, že tento název přijal, protože Brazilci používali k útokům na své protivníky kameny a lahve.
Konflikt se odehrál mezi Portugalci a Brazilci, na jedné straně obránci císařské vlády, na straně druhé liberály, kteří hájili rozsáhlé reformy ve vládní struktuře Brazílie.
Kvůli jeho rostoucí neoblíbenosti se panovník rozhodl podniknout sérii cest po provinciích Brazílie s cílem snížit odpor vůči jeho vládě. Jeho prvním cílem bylo Ouro Preto, kde byl přijat s velkým nepřátelstvím.
Výlet se opravdu nepovedl, navíc politici měli na sobě černé pásky symbolizující smutek, obyvatele města zavřeli dveře svých domovů na všech místech, kudy procházel císařův doprovod, a potvrdili tak nízkou popularita.
Za návrat D. Pedro I, Portugalec, který žil v Rio de Janeiru, se rozhodl uspořádat velkou párty, aby ho přivítal a ukázal svou plnou podporu jeho vládě.
S přihlédnutím k politickému a společenskému scénáři, který nebyl nikterak přátelský, se v noci na 13. března 1831 Brazilci vyšli do ulic vyzbrojeni kameny a střepy skla s cílem zaútočit na Portugalce, kteří tam byli ve večírku.
Někteří historici ale tvrdí, že lidová vzpoura se odehrála mezi 11. a 15. březnem 1831.
Brazilští liberálové vyšli z konfliktu vítězně a asi o měsíc později, 7. dubna 1831 D. Pedro I. se vzdal trůnu ve prospěch svého syna D. Pedro II, kterému v té době bylo pouhých pět let. Situace tedy začala období regentství, které trvalo až do roku 1840, kdy se r dospívání mrtvice.
