Dětství je klíčovou fází našeho života, která utváří to, kým se staneme dospělými. Ne každý však má to štěstí mít šťastné a stabilní dětství.
Někteří z nás vyrůstají jako "ztracené dítě“, bez lásky, podpory a vedení potřebných k rozkvětu. Bohužel následky tohoto typu dětství mohou přetrvávat až do dospělosti.dospělost, které nás ovlivňují jemnými, ale významnými způsoby.
vidět víc
USA schválily první perorální lék na poporodní depresi; Vědět více
Objevte 13 návyků, které vás tloustnou a brání vám v hubnutí
Zde jsou některé známky toho, že jste možná vyrostli jako „ztracené dítě“ a jak vás to právě teď může ovlivnit.
Když jsme v dětství zbaveni lásky a péče, může být těžké důvěřovat lidem kolem nás. Tento nedostatek důvěry nás může vést k budování emocionálních zdí, což ztěžuje vytváření zdravých a trvalých vztahů.
Nedostatek podpory a potvrzení v dětství může zanechat hluboké stopy na našem sebevědomí.
Pokud jsme neustále kritizováni, zanedbáváni nebo zlehčováni, je pravděpodobné, že na sebe máme negativní pohled.
Toto nízké sebevědomí nám může bránit v tom, abychom si šli za svými sny a dosáhli svého plného potenciálu.
Jako „ztracené dítě“ často hledáme vnější potvrzení, abychom zaplnili emocionální prázdnotu, kterou cítíme uvnitř.
Hledáme souhlas od ostatních a stáváme se závislými na názorech ostatních, abychom se cítili ceněni.
Toto neustálé hledání potvrzení nás může vystavit zranitelnosti vůči manipulaci a bránit nám v rozvoji zdravého sebevědomí.
(Obrázek: reklama)
Když vyrůstáme bez jasných, zdravých hranic, můžeme mít potíže s jejich stanovením jako dospělí.
Můžeme se cítit provinile, když říkáme ne, že dovolujeme druhým posouvat naše hranice a přemáhat nás.
Tento nedostatek vnucování může vést k emocionálnímu a fyzickému vyčerpání, což poškozuje naše zdraví a pohodu.
Stejně jako „ztracené dítě“ nás může pronásledovat strach z opuštění. Je možné, že máme problém důvěřovat lidem, že se nás budou držet, což nás vede k tomu, abychom jednali sebezničujícím způsobem, abychom se vyhnuli opuštění.
Tento strach může poškodit naše vztahy a bránit nám ve vytváření hlubokých a smysluplných spojení.
Když se nenaučíme zacházet se svými emocemi v dětství, může být náročné čelit jim v dospělosti.
Můžeme potlačit pocity nebo propuknout v záchvaty vzteku, protože nevíme, jak vyjádřit své emoce zdravým způsobem. Může to poškodit naše vztahy a naše duševní zdraví.
Rozpoznání následků těžkého dětství je prvním krokem k uzdravení a růstu jako jednotlivce. Při řešení tak hlubokých problémů je zásadní vyhledat odbornou pomoc, například terapii.
Časem a správnou podporou je možné překonat účinky a dětství jako „ztracené dítě“ a vybudovat si plnohodnotný a smysluplný život.
