Mnohem působivější než oficiální diskurs týkající se „Národního závazku vůči gramotným dětem“ – programu nedávno zahájeného vládou federální vláda – smutnou realitou je, že země zaostává ve vzdělávacích záležitostech, a to i ve srovnání s národy na podobném stupni rozvoje resp. dolní.
Podle údajů ze zprávy ‚Education at a Glance‘, zveřejněné toto úterý (12), vynaložila Brazílie na základní vzdělání od roku 2010, 3 583 USD na studenta/rok, méně než 1/3 průměru 10 949 USD, s odkazem na země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Závěr je, že brazilské výdaje jsou třetí nejhorší ze 42 členských zemí mezinárodní organizace.
vidět víc
Vláda oznámila plán ve výši 3 miliard R$ na rozšíření inkluzivního vzdělávání…
Sklizeň peněz: seznamte se s 10 brazilskými „agromiliardáři“
Přestože se za posledních 13 let ztrojnásobila částka investovaná na studenta v raném dětství, na základním a středním vzdělávání Brazílie „kousne do prachu“ proti vrstevníkům, jako je Jižní Korea, „asijský tygr“, jehož příspěvky vyskočily z 3 000 USD na 14 USD tisíc; Portugalsko, které zvýšilo svůj příspěvek z 3 500 USD na 10 000 USD, a Austrálie, jejíž příspěvek byl „navýšen“ z 5 000 USD na 12 000 USD.
Daleko nad skrovnými brazilskými zdroji v Evropě přiděluje malé Lucembursko 26 000 USD na studenta/rok, čímž předčí Švýcarsko, které investuje 17 000 USD, a Spojené státy s 15 000 USD.
I když vezmeme v úvahu masivní kontingent 45 milionů studentů přítomných ve veřejných školách a investice země do tohoto sektoru, odpovídající 4 % HDP (hrubého domácího produktu), výsledek stále nestačí k dosažení výkonnosti zemí OECD, jejichž průměr je 3,6 % HDP.
Inverze priorit – Jádro problému lze, alespoň částečně, vysvětlit obrácením priorit ve veřejné politice Tupiniquim, protože národní investice do vysokoškolského vzdělávání (které pokrývají 2 miliony studentů na univerzitách) nejsou tak daleko od investic uplatňovaných zeměmi bohatý. Zatímco Brazílie investuje 14 735 USD na studenta/rok do vysokoškolského vzdělávání, země OECD investují 14 839 USD.
V rozporu s celosvětovým trendem také výdaje země na vzdělávání po pandemické krizi klesly v průměru o 10,5 % ve srovnání s nárůstem o 2,1 % v letech 2019 až 2020 mezi zeměmi OECD. I když odborníci připouštějí, že oficiální investice do vysokých škol lze považovat za vysoké, zdůrazňují, že je nutné mít více prostředků určených na základní vzdělání.
Vezmeme-li mezinárodní modely jako referenci, ústřední myšlenkou je, že zdroje základního vzdělávání by měly být přiděleny politikám, které přinášejí výsledky, jako je denní školní docházka, gramotnost, příprava učitelů, rané dětství a profesní vzdělávání a technologický. V současné době země jako Finsko, Nizozemsko, Kanada a Dánsko investují nad průměr OECD, pokud jde o studenty základního vzdělávání.