Představte si, že prohledáváte střechu starobylé katedrály hledat vesmírný prach, mikroskopické částice z vesmíru, které s sebou nesou tajemství vzniku Sluneční Soustava a možná i klíč ke vzniku života na Zemi.
To je posláním Penny Wozniakiewicz z University of Kent a jejího týmu, kteří přeměňují historické střechy Spojeného království v laboratoř objevů o vesmíru.
vidět víc
„Satelitní galaxie“ lze vidět pouhým okem v tomto…
Se silnou vlnou veder si řidiči aplikací účtují poplatek za zapnutí…
Kosmický prach, známý také jako mikrometeority, se skládá hlavně z úlomků komet a asteroidů.
Takové záhadné částice jsou rozptýleny po celém světě Zeměa vědci věří, že obsahují zásadní vodítka o historii naší planety a sluneční soustavy. Jejich lokalizace a studium je však náročný úkol.
Většina kosmického prachu, který se dostane na Zemi, pochází z oblaku Zodiacal, meziplanetárního prachového oblaku, který obíhá kolem Slunce.
Když Země projde takovým mrakem, kosmický prach je smeten atmosférou a usadí se na zemi. Takže tyto drobné části lze nalézt všude, včetně našeho oblečení.
(Obrázek: M.Van Ginneken/Folco, University of Pisa/Reproduction)
Najít a posbírat tento prach však není jednoduchý úkol. Matthew Genge z Imperial College London to popisuje jako hledání „kosmické jehly v kupce sena“. Existuje však jedno místo, kde se takové částice objevují snadněji: Antarktida.
Je to ideální místo pro hledání kosmického materiálu, protože je to nejsušší místo na Zemi. Nedostatek kapalné vody znamená, že kosmický prach a mikrometeority mají delší životnost.
V tomto nepřátelském prostředí strávil Genge sedm týdnů sbíráním vzorků kosmického prachu a mezi 5 kg nasbíraného materiálu našel tisíce mikrometeoritů.
Penny, na druhé straně, zaměřuje svůj výzkum blíže k domovu, na střechy starých britských katedrál. Důvod? Tyto stavby jsou starobylé a relativně nedotčené ve srovnání s moderními budovami.
Kromě toho mají katedrály často podrobné záznamy o jejich údržbě a čištění, což výzkumníkům pomáhá určit, jak dlouho se kosmický prach hromadí.
Proces sběru a analýzy těchto vzorků je pečlivý. Materiál je vyčištěn, proset přes síta, aby se oddělily části dostatečně malé na to, aby byly považovány za kosmický prach, a poté zkoumán pod mikroskopem.
Elementární složení a přítomnost rychle se rozpadajících radioaktivních izotopů jsou zásadními indikátory, že částice je kosmického původu.
Penny Wozniakiewicz a její tým mají ambiciózní plány předvést objevy jedinečným způsobem. Jejich cílem je proměnit podrobné inspekce kosmického prachu na ohromující 3D modely, které budou vystaveny v katedrálách, kde byly nalezeny.
„Myšlenka je vzít něco, co sotva vidíte na prstu, a udělat to mnohem větší, abyste to mohli držet v ruce,“ vysvětluje Penny.
Každý rok na Zemi přistane přibližně 100 miliard částic vesmírného prachu, které s sebou nesou tajemství asteroidů a odhalují záblesky formování planetárních systémů.
Takové mikrometeority kromě vody obsahují také organické molekuly, což naznačuje, že mohly sloužit jako stavební kameny pro život na Zemi.
Kosmický prach funguje jako most, který nás spojuje s vesmírem a poskytuje vodítka o složitém vztahu mezi nebeskými tělesy a naší planetou.
Penny Wozniakiewicz a další vědci najdou každou mikroskopickou částici na střechách katedrál nebo v nehostinných oblastech Antarktidy nám pomáhá odhalit záhady vesmíru a naše vlastní existence.
Tyto neviditelné částice, usazené na těch nejneočekávanějších místech, jsou skutečně posly z hlubokého vesmíru a přinášejí s sebou příběhy, které se teprve začínají vyprávět.
