V roce 1582 ztratil svět deset dní! Ač se to může zdát zvláštní, kalendář z roku 1582, který by zahrnoval dny mezi 5. a 14. říjnem, budete hledat jen velmi těžko. K tomuto jevu však došlo jen proto, že společnost ne vždy používala kalendářní model, který známe dnes.
Gregoriánský kalendář s 365 dny byl modelem vytvořeným teprve v roce 1582. Předtím lidé používali k počítání dnů jiný vzor data.
vidět víc
NEUVĚŘITELNÝ! Švédská žena dostane bionickou protézu, která splyne s kostmi, nervy a…
6 technik zapamatování, které jsou ZÁKLADNÍ pro učení nového…
Měsíc říjen 1582 měl proto pouhých 21 dní, protože papež Řehoř XIII. povolal tým vědců, aby napravil závažný problém, který se v tehdejším kalendáři vyskytl.
Pro pochopení změn ve značení dnů je však nutné si trochu připomenout měření času v Antice.
V podstatě první kalendářní záznam vznikl v r Mezopotámie 2 700 let před Kristem. Vycházel z cyklů Měsíce, a proto se skládal z 12 lunárních měsíců.
Pak se objevil další kalendář Babylon s 354 dny. Až do roku 45 hod. C. byl v římské společnosti zaveden juliánský kalendář.
Navzdory tomu, že se jedná o časové razítko podobné tomu, co známe dnes, byl tento kalendář zodpovědný za velký rozdíl mezi daty a slunečním rokem.
Obrázek: Wikimedia Commons/Dobrodružství v historii/Reprodukce
Rok v juliánském kalendáři se skládal z 12 měsíců s 365 dny a 6 hodinami. Měsíc únor měl 28 dní a ostatní měsíce se dělily na 30 nebo 31 dní. Rok však nemá přesně 365 dní a 6 hodin, ale spíše 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 46 sekund.
Starý kalendář byl tedy o 11 minut a 14 sekund delší, což je jiná doba, než je doba, kterou Zemi zabere jedna úplná otočka kolem Slunce.
V průběhu let se tento rozdíl hromadil a v roce 1582 již přesáhl deset dní. Jak ale toto téma dne ovlivnilo životy lidí? No, data náboženských svátků nejsou pevná.
Například Velikonoce připadají na první neděli po prvním úplňku, který vychází krátce po jarní rovnodennosti. Tímto způsobem se některá data určují podle cyklů Slunce a Měsíce. Proto bylo nutné přeorganizovat kalendář tak, aby se oslavy konaly ve správných termínech.
Papež Řehoř XIII tak svedl dohromady astronomy, matematiky a další vědce, aby objevili správný výpočet kalendáře.
Po dlouhé analýze bylo nové označení kalendáře oficiálně uvedeno v papežské bule Inter Gravissimas. To nařídilo odstranění dnů z kalendáře, událost, která se stala známou jako „dny, které se nikdy nestaly“.
Kromě toho, přestupný rok byla přijata, aby se chyba neopakovala. Proto nový kalendář definoval, že roky, které byly násobky 100, které nebyly násobky 400, nebudou mít 29. února.
Změna kalendářů nebyla tehdejšími lidmi a úřady rychle přijata. V roce papežova rozhodnutí však po 4. říjnu následoval 15. říjen 1582.
