Tlumočnická činnost zaměřená na studenty pátého ročníku základní školy. Text použitý pro tuto aktivitu interpretace textu je: Malá černá panenka
Stáhněte si tuto portugalskou aktivitu ve Wordu (šablonu, kterou lze upravit) a PDF (připraveno k tisku).
Stáhněte si toto portugalské cvičení na:
ŠKOLA: DATUM:
PROF: TŘÍDA:
NÁZEV:
Kdysi tam byla malá černá panenka, která žila v krásném domě s Mariazinhou. Ti dva hráli pořád, a dokonce byli spolu unavení, když spolu spali.
Všechny ostatní hračky spaly jinde, protože Mariazinha vždy chtěla, aby byla její panenka u sebe. Ale to, co nevěděla, bylo, že malé panenky nespaly po celou tu dobu jako malá děvčata, aniž by viděly vnější svět. V mnoha ohledech se lišili od skutečných dívek a chlapců.
I tak naučil svou oblíbenou panenku všechno, co se naučil od mámy: sprchování, čištění zubů, převlékání čistého oblečení a všechno ostatní.
Ten den, když šla po obědě na chvíli spát, vysvětlila malé černé panence, že by neměla jít sama k oknu:
- Okno je velmi nebezpečné! Dítě může spadnout ven a nikdy se nevrátí domů. Táta řekl, že kdykoli chceme jít k oknu, musí být dospělí lidé.
Mariazinha viděla, že malá panenka všechno jako vždy velmi dobře rozumí. Takže klidně spala ...
Malá černá panenka také začala spát, ale... Z okna se ozval jiný, silný a zajímavý hlas, který přinesl něco nového, co neznala:
- Zelinář, zelinář!
Co je to za myšlenku. Mariazinha, která vždy věděla všechno, spala a nemohla vám říct nic o zelinářích, kteří musí být noví a senzační bytosti! Potřebovala vidět!
Možná je to ono: všichni zelení!
Nebo možná tohle: někdo takhle vychází ze zelené.
Může to být také jeden z nich: nikdy jsem žádný neviděl.
- Zelinář, zelinář!
Jít nebo ne jít jen trochu k oknu? Pochybnost rychle pominula a brzy tam byla a snažila se na všechno podívat. Nechtěla spadnout, ale bylo těžké to vidět. Šlo to jen trochu víc a tibum! Tam dole!
Naštěstí zelinář právě projížděl včas a ona spadla na nadýchanou zeleninu ve svém velkém koši. Byla tak lehká, že si toho ani nevšiml a pokračoval se svým zpěvem po chodnících:
- Zelinář, zelinář!
Prošel několika ulicemi, kam malá černá panenka nikdy dál, dál a dál ...
Zelinář se tedy rozhodl vrátit domů, protože už bylo pozdě. Vešel tmavou garáží a neviděl tu vyděšenou malou panenku, která tam byla. A vylezl po schodech, aby se dostal domů, odhodil koš na podlahu.
Malá černá panenka začala plakat, tolik se bála toho podivného a temného místa. Takové vypadnutí z okna byla velká chyba a Mariazinhovi se vůbec nelíbilo, že ho někdo neposlechl. Pak plakal a plakal ještě více, bez jakékoli útěchy ...
Žádný?
Koťátko, které projíždělo kolem, slyšelo ten bolavý pláč a bylo mu velmi líto malé panenky. Snažil se z ní dělat legraci, aby se usmál, ale nefungovalo to.
- Takže, co pro vás mohu udělat?
- Nevím, jen jsem se šel trochu podívat na okno, aniž bych to věděl. Řekla mi, abych nechodil sám, a teď jsem ztratil svou krásu!
- Možná mohu pomoci. Kočky se toulají v noci, a když mi řeknete, jaký je váš dům, možná ho najdu.
- Je to krásná bílá s modrými okny a uvnitř malá holčička, která musí být teď velmi smutná.
A tak kočka vyšla v noci na ulici a hledala ten správný dům. Hledali, hledali a ...
Zjistil, že je krásná bílá s modrými okny a krásná holčička, která hodně plakala.
-Pojdeme si svou malou černou panenku, která spadla do košíku zelináře!
A tam oba šli.
Když dorazili, bylo to to objetí! Celý pláč prošel a ti dva si slíbili, že se už nikdy nerozdělí. Společně se vrátili domů, ale když nastal čas rozloučit se s kočkou, bylo jim to tak líto, že ho pozvali, aby s nimi žil v jejich krásném domě. Ten nápad se mu opravdu líbil.
Příběh tedy končí, když jsou všichni šťastní, a nakonec si zaslouží velkou radost
1) Jaký je název textu?
R.:
2) Jaké je téma textu?
R.:
3) Kdo je autor?
R.:
4) Kolik odstavců je v textu?
R.:
5) Kdo jsou postavy?
R .:
6) Kde se příběh odehrává?
R.:
7) Proč malá panenka neposlechla?
R .:
8) Jak se malá panenka vrátila domů?
R .:
9) Kde skončila malá panenka?
R.:
10) Co se stalo s kotětem?
R.:
11) Proč to podle vás řekl otec té dívky?
R.:
Pro PŘÍSTUP
Na odpovědi jsou v odkazu nad záhlaví.