Medicína kdysi skrývala skutečné hrůzy v dobách, kdy byl vědecký pokrok ještě dost archaický. To proto, že v té době nedostatek vybavení bránil studiu anatomie a fyziologie. V důsledku toho bylo vše velmi induktivní a základní starověké léčebné postupy. I dnes je možné pochopit, že mnohé z nich skutečně poškozovaly zdraví pacientů a jsou přísně zakázány.
Přečtěte si více: Zajímavosti: Podívejte se na 6 vynálezů, které změnily svět.
vidět víc
iPhony, které neuspěly: 5 startů odmítnutých veřejností!
Vizuální výzva: najděte slovo „PES“ za pouhých 5…
Na rozdíl od dnešní doby, kdy lékaři doporučují krevní transfuze, se v minulosti věřilo, že přebytek krve je škodlivý. Je však docela těžké si představit, jaké by bylo „ideální“ množství, proto staří Řekové věřili, že je to minimum možné. Proto bylo „krvácení“ běžné v případech horečky, infekce a dokonce i povrchových ran. A stojí za zmínku, že metoda byla také značně kontroverzní: pijavice byly zodpovědné za odvádění krve.
Tato metoda, přestože je docela bizarní, se nestala v realitě tak staré jako ta v předchozím příkladu. Ve skutečnosti k použití červů k léčbě alergií došlo v minulém století, v 70. letech 20. století. Je to proto, že skupina výzkumníků si všimla, že lidé, kteří měli infekci červy, měli méně alergií než ti, kteří ji neměli. Tak vznikla tato asociace, která naštěstí netrvala dlouho, dokud nebyla vyvrácena. Ale i když se tak nestalo, desítky lidí požily červy dýchacími cestami k léčbě alergií.
Portugalský neurolog Antônio Egas Moniz za tuto techniku dokonce získal Nobelovu cenu za medicínu. V tomto případě je lobotomie malý řez, takže svazek vláken prefrontálního laloku se pohybuje směrem od mozku. S tím bylo zaznamenáno, že došlo k drastickému snížení hysterických událostí u odcizených lidí.
Metoda však měla být nouzovým opatřením a v nevratných případech, což se od r nestalo že mnozí tuto zkušenost podstoupili ve snaze ovládnout nežádoucí chování. Výsledkem bylo, že několik jedinců vstoupilo do vegetačního stavu, kvůli kterému se technika přestala používat.
Ve Spojených státech 19. století lékaři začlenili starověký domorodý poznatek: že pavučiny se léčí. S tím začali přes určitá zranění doslova nasazovat pavouka a nejpůsobivější na tom je, že to fungovalo! O této metodě se dnes stále hodně diskutuje, ale už máme dost technologií, abychom ji už nepotřebovali.
