Ó pleonasmus je opakování slov, která mají stejnou myšlenku nebo význam. Tímto způsobem se při vydávání zprávy může stát nadbytečná.
V některých případech se pleonasmus vyskytuje jednoduše díky síle zvyku nebo nedostatku pozornosti. Jeho použití však může být účelové, k posílení řečeného.
vidět víc
Snížení času stráveného dětmi u obrazovky: propagujte životní styl…
Upozornění na toxicitu! Obarvené oblečení vám z TOHLE může způsobit nevolnost
Tímto způsobem jsou dva typy pleonasmu: zlý a literární. Níže pochopte rozdíl mezi nimi:
Ó zlomyslný pleonasmus běží při nadměrném používání slov takovým způsobem, že se jeden z použitých výrazů stává zbytečným. V tomto případě se jedná o a jazyková závislost.
Klasickým příkladem krutého pleonasmu je výraz „jít nahoru“. Sloveso jít nahoru znamená „přesunout se na vyšší místo“, to znamená, že při samostatném použití by již bylo poselství jasné, protože je zbytečné používat výraz „nahoru“.
„Jít dolů“, „jít dovnitř“ a „jít ven“ jsou další běžné výrazy, které fungují stejným způsobem.
V tomto případě se jedná o stylistický zdroj: the řečnicky vyraz. Ó literární pleonasmus, proto si klade za cíl poskytnout větší jasnost přenášené zprávě.
Na báseňportugalské moře, v Fernando Pessoa, můžeme najít příklad literárního pleonasmu: „O slané moře, kolik tvé soli / To jsou slzy z Portugalska!“.
Mořská voda je slaná, takže použití přídavného jména by bylo zbytečné. Zdroj byl však použit k zesílení toho, co se říká, a tím k vyvolání více emocí ve čtenáři.
Ačkoli jsou některé pleonasmy dobře známé a dokonce zřejmé, jako například „šplhání nahoru“ nebo „vstup dovnitř“, jiné zůstávají bez povšimnutí, takže jsou přijímány a často používány.
Zkontrolujte níže 12 příklady pleonasmů abyste se vyhnuli:
Ve všech těchto případech je pleonasmus neřestí jazyka. K vyjádření myšlenky by tedy stačilo pouze jedno slovo nebo výraz, aniž by bylo dotčeno její chápání.
Rozdíl mezi pleonasmem a redundancí závisí na účelu opakování slov použitých ve větě.
Redundance je zbytečné opakování slov, a je tedy chybou. Tímto způsobem, vezmeme-li v úvahu koncept začarovaného pleonasmu, jsou redundance a pleonasmus totéž.
Pokud je však srovnání provedeno s literárním pleonasmem, je zde rozdíl. Zatímco v redundanci nemá opakování slov žádnou funkci, v pleonasmu je důrazné a účelné, aby upoutalo čtenářovu pozornost.
Přečtěte si také:
