Co je agrární reforma? A pozemková reforma a přerozdělení půdy a jiného zemědělského majetkuobvykle s cílem poskytnout „půda pro farmáře“. Základní myšlenkou je, že ti, kdo obdělávají půdu, ji musí také vlastnit, aby zajistili, že budou mít prospěch z plodů své vlastní práce.
Toto hnutí bylo přítomno v několika zemích po celém světě a může sahat daleko za přerozdělení půdy, včetně přepracování zemědělského systému v zemi nebo jednoduše změny postupů, aby se půda zvětšila udržitelného.
vidět víc
Vědci používají technologii k odhalení tajemství starověkého egyptského umění…
Archeologové objevují ohromující hrobky z doby bronzové v…
Reformy titulů vytvářejí právní tituly k půdě podle stávajících zákonů, aby nahradily tradiční uspořádání a tím se mění pravidla užívání pozemků, převod, dědění, prodej a tak dále, tedy pravidla vlastnictví v Země.
Tento typ reformy je nejběžnější a je obvykle nejvíce spojován s agrární reformou. Zahrnuje převod půdy z jedné společenské třídy do druhé, obvykle od vlastníků, kteří nevyužívají půdu nebo vůbec nevyužívají půdu pro nájemníky nebo zemědělské pracovníky, kteří tuto práci provádějí zemědělský.
Mechanismy tohoto převodu se liší. V některých případech vlastníci půdy opustili zemi a umožnili tak přerozdělení pokračovat s malým odporem (například v Koreji po japonské okupaci). Ve většině případů však zůstala v platnosti stará třída pronajímatele a byla odstraněna. násilím (pravidlo ve většině komunistických režimů v Číně, Sovětském svazu a ve střední a východní Evropě). Východní).
Tato reforma podporuje změny v praxi využívání půdy, jako je střídání konkrétních plodin nebo konkrétní typy hnojiv, s cíli, jako je zvýšení výnosů plodin, prostřednictvím pravidel nebo předpisů upravujících použití Země.
Vzdělávací a ekonomická část pozemkové reformy má za cíl vzdělávat farmáře a další strany zúčastněné strany (např. dodavatelé zemědělských vstupů) o zemědělských postupech, nové technologií a podobně. Mezi kritické otázky týkající se takových reforem patří, čí znalosti a postřehy jsou ceněny (nebo naopak, ignorovány) a zda propagované metody a technologie přispívají k udržitelnému zemědělství a spravedlivý.
Od poloviny 80. let 20. století Hnutí venkovských dělníků bez půdy (MST) úspěšně obsadila a převedla vlastnictví přibližně 7,5 milionu hektarů půdy na přibližně 370 000 rodin. Využívají ústavního ustanovení, které zavazuje vlastníky půdy využívat jejich pozemky, pokud tak neučiní, mohou si bezzemci na tyto pozemky nárokovat.
Během okupace mohou obyvatelé MST kvůli tomuto ústavnímu ustanovení tvrdit, že ústava je na jejich straně, což způsobuje, že mnoho jejich povolání je legalizováno.
