Spojení dvou pojmů věty, a tedy souvisejících částí, je rolí předložka. K tomu je nutné, aby jedna část modlitby byla podřízena jiné. To znamená, že mezi pojmy nesmí být žádná izolace, aby to dávalo smysl.
Předložky jsou klasifikovány jako zásadní a náhodné. V prvním z nich je pro tyto účely používána samotná předložka. Ve druhém případě je k propojení výrazů použito slovo patřící do jiné improvizované gramatické třídy.
A pak existují předložkové fráze, které se vyskytují, když existuje předložka, které předchází jiné slovo.
Podívejme se na příklady.
Index
Základní předložky slouží pouze tomuto účelu a nelze je použít na žádnou jinou textovou funkci. Zaručují soudržnost a udržují dobře strukturovanou komunikaci.
Níže se podívejme, jak je lze použít:
Doporučujeme také tento příspěvek o textové žánry.
Náhodná předložka není žádná z výše uvedených, ale tuto funkci provádí z nutnosti spojit prvky klauzule. Patří do jiných gramatických tříd, ale vykonávají funkci předložky improvizovaným způsobem. Jsou to přechodové prvky mezi slovy, takže je velmi běžné, že se používají spojky. Zde je několik příkladů:
Níže uvádíme několik způsobů použití náhodných předložek v textech:
V prvním příkladu je zde jako náhodná předložka použito „but“, což je spojka používaná k propojení dvou prvků. Druhý termín věty je podřízen prvnímu. Jinými slovy, pokud se člověk bude řídit pravidly, bude mít manželství. Totéž platí pro příklady 2 a 3 s použitím spojky k hraní role předložky.
Nejsou to však jen spojky, které se mohou stát náhodnými předložkami. Ve čtvrtém příkladu slovo „venku“, které je příslovcem, improvizuje, aby hrálo roli předložky.
K předložkovým frázím dochází, když použijeme dvě slova, včetně předložky na konci.
Stále máte otázky ohledně co je předložka? Podívejte se na následující video:
Chcete-li se dozvědět více o Portugalský jazyk, pokračujte na našem blogu a učte se další předměty.
Přihlaste se k odběru našeho e-mailového seznamu a ve své e-mailové schránce dostávejte zajímavé informace a novinky
Děkujeme za přihlášení.